|
|
Pěstování chrastice rákosovité Phalaris arundinacea L. pro výrobu bioplynu: metodika pro praxi
Usťak, Sergej ; Strašil, Zdeněk ; Váňa, Vojtěch ; Honzík, Roman
Základním cílem metodiky je předložit uživatelům z řad zemědělců, zemědělských poradců, provozovatelů bioplynových stanic a všem ostatním zájemcům základní informace o pěstování a využití pro výrobu bioplynu perspektivní netradiční plodiny – chrastice rákosovité Phalaris arundinacea L. Doposud komplexní metodika popisující možnosti pěstování a využití této plodiny pro bioplyn zpracována nebyla. V úvodu metodika poskytuje základní botanickou charakteristiku rostliny a specifikuje půdně-ekologické nároky rostliny na stanoviště. Dále metodika popisuje ve formě příručky pro pěstitele technologické postupy pro zakládání porostů, agrotechniku pěstování, hnojení, ochranu rostlin, sklizeň za účelem konzervace senážováním a následné produkce bioplynu. Na závěr dává přehled výnosového potenciálu biomasy a výtěžnosti metanu včetně podrobného ekonomického hodnocení.
Plný text:  PDF
|
|
|
Možnosti uplatnění chrastice rákosovité pro energetické účely
VACEK, Martin
Cílem mé diplomové práce bylo porovnání vybraných pozemků, na nich byla sledována botanická skladba pozemku, stanovení střední indikační hodnoty vody v půdě. Pro spalovací parametry bylo zjišťováno počet plodných a sterilních výhonků. V literární rešerši jsou shrnuty obecné údaje o biomase a jednotlivých travinách, využívaných pro energetické účely. Dále je zde podrobný popis Chrastice rákosovité, její popis, agrotechnika a sklizeň. Důležité je také zmínit, zpracování biomasy do podoby briket a pelet. V poslední části rešerše je popis spalovacích zařízení biomasy. Praktická část popisuje získávání vzorků u jednotlivých lokalit a porovnává je navzájem.
|
|
|
Environmentální aspekty pěstování energetických plodin - produkce CO2eq
PÍSAŘÍK, Martin
Diplomová práce se zabývá částečným hodnocením životního cyklu třech druhů energetických rostlin, konkrétně kukuřicí setou (Zea mays L.), chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea L.), Szarvasi I (Agropyron elongatum L.) a jejich environmentálních dopadů během jejich pěstování. Jako rámec hodnocení byla použita doba od předseťové přípravy v prvním roce až po poslední sklizeň po desetiletém pěstitelském cyklu. K výpočtu emisí skleníkových plynů byl použit softwarový nástroj SimaPro. Cílem bylo zjistit kolik emisí skleníkových plynů (kg CO2eq na 1 kg sušiny) vznikne při pěstování vybraných energetických rostlin a porovnat, která rostlina je z environmentálního hlediska nejvíce šetrná k životnímu prostředí. Celková emisní zátěž vyprodukovaná během životního cyklu kukuřice seté je 0,199210 kg CO2eqv na 1kg sušiny, u chrastice rákosovité 0,182075 kg CO2eqv na 1kg sušiny. Szarvasi I je z environmentálního hlediska nejvíce šetrná produkuje 0,110232 kg CO2eqv na 1kg sušiny.
|
|
|
Návrh, ověření funkčnosti a hodnocení technologické linky pro zpracování chrastice rákosovité k energetickým účelům.
VACEK, Martin
Bakalářská práce se zabývá navržením technologické linky pro zpracování Chrastice rákosovité. Teoretická část popisuje trávy, které se využívají pro energetické účely. V druhé části jsou vysvětleny technologické parametry pro pěstování a spalování energetických travin. Praktická část představuje navržení technologické linky pro sklizeň Chrastice rákosovité. Technické a technologické požadavky na mechanizační prostředky a operace. Ekonomické zhodnocení . Ve vlastní části jsem se zaměřil na časovou náročnost jednotlivých operací.
|
|
| |
|
| |
|
|
Sezónní rozvoj nadzemní biomasy a pokryvnosti listoví u vybraného monodominantního porostu eutrofní zaplavované louky
RYCHTEROVÁ, Jana
Bakalářská práce je součástí projektu vědy a výzkumu Ministerstva životního prostředí CzechCarbo - studium cyklu uhlíku v terestrických ekosystémech České republiky, který koordinuje Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR. Předkládaná práce je součástí týmového výzkumu, jehož cílem bylo zhodnotit zájmové území Mokrých luk u Třeboně, na němž je v rámci projektu studována bilance a koloběh uhlíku, z hlediska produkce nadzemní biomasy. Práce se soustředí na produkci nadzemní biomasy a pokryvnost listoví u chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea (L.)), která tvoří dominantu porostu sezónně zaplavované části komplexu Mokrých Luk. Porost s dominantní chrasticí rákosovitou je vysoce produkční. Roční nadzemní produkce biomasy činila 1407,6 g.m-2. Nejvyšší rychlost produkce biomasy (CGR) byla dosažena v květnu a činila 10,67 g.m-2.den-1. Relativní rychlost růstu (RGR) v témže období dosahovala 56,9 mg.g-1.den-1. Získané hodnoty produkce nadzemní biomasy jsou diskutovány s výsledky předchozího výzkumu biomasy a produkce chrastice rákosovité na Mokrých Loukách u Třeboně a na dalších lokalitách v oblasti Jižních Čech.
|
host ::
RSS.